středa 21. listopadu 2012

Řetězová jedenáctka

Část 1.


Před pár lety, když jsem poprvé zabrousila na blogy, hned při pročítání prvního z nich jsem párkrát narazila na řetězovku. Hm, docela se mi to líbilo. Taky bych nějakou takovou brala, říkala jsem si, ještě než jsem se do blogování dala. A jak už to tak chodí, záhy jsem jich několik (všechny) úspěšně prošvihla (ano, v šuplíku mi třeba doteď leží rozepsaný popis nepořádku obsahu kabelky či auta)

Takže – dnes mám řetězovkovou premiéru a jsem velice ráda, že štafetu přebírám zrovna od Kaschiky, neb díky ní jsem se k blogování dostala.

 

Tato řetězovka se skládá ze tří částí:

-         napsat 11 věcí o sobě

-         odpovědět na 11 otázek

-         napsat 11 nových otázek pro jedenáct pokračovatelů.

Jo, a začínám středem. Tak připravit se, jedem:

 

Co vidíš ze svého okna?

Upřímně řečeno, nic závratného, mohlo to být i lepší. Převážně střechy rodinných domků, v zimě bohužel u některých i velmi viditelný kouř z jejich komínů. Nejraději se ovšem dívám ven, když je po dešti vidět duha (někdy i dvě).  /pozn. k odkazu - neumím sice dobře fotit, zato se mi velice zdatně podařilo promazat si při přechodu z bloguje i těch několik solitérních fotek/

 

Doporučíš mi svoji oblíbenou knihu?

Poslední dobou čtu značně nárazově a na svůj vkus velmi málo – leč neustálou válku s volným časem pořád nevyhrávám. Ale obecně, nejraději mám knihy, které mají v sobě trochu humoru nebo umí navodit pohodu. Namátkou teda - mám ráda knihy od Geralda Durrela, před pár lety mi zvedal náladu Deník Ostravaka, baví mě básničky od Žáčka, sním si u knih o pobytu v Provence (mít neomezené konto, tam bych chtěla mít letní sídlo) apod.

 

Co Tě dokáže maximálně povzbudit, nastartovat? (Případně kde čerpáš energii?)

Kde čerpám energii? Když pominu děti (ty si spravedlivý díl vezmou vždy zpět), tak mi náladu zvedá společnost lidí, kteří mi sedí, psaní blogu svého i čtení blogů ostatních, povídání v mailech, čokoláda (no jo, přiměřeně), slunečný den, v létě nějaký ten malý flirt, teplá koupel, horká čokoláda, jízda na tobogánu, pohodová knížka nebo film, příjemná hudba...

 

Umíš říct jasné, asertivní NE?

Neumím. A štve mě to. Ale už pár let či desetiletí na tom alespoň příležitostně pracuji.

 

Co děláš s největším sebezapřením?

Ať tiká, či netiká – nenávidím budíka! No, a když pominu ranní vstávání, tak nerada zajišťuji jídlo pro rodinu. Hlavně vymýšlení, co se kdy bude jíst. Jsem typ, který by přežil na jogurtu, mysli, čokoládě a pečivu. Všechno kolem vaření a zajišťování stravy celkově mi fakt není blízké. Krom občasných světlých chvilek to vážně dělám nerada. (nicméně, nějaká snaha tu je)

 

Co děláš naopak velmi rád/a?

Ráda si ráno přispím. Bohužel někdy i ve všední den (třeba zrovna dnes jsem čtvrthodinku zaspala, protože jsem si ve snu na něčem dobrém pochutnávala – a to, jak jistě chápeš, mělo přednost). Relativně dost času trávím na netu (neb čas pro sebe mám až v noci, kdy rodinka spí, a to se moc jiných akci realizovat nedá). A ráda mlsám (což se stejně provalí u následující odpovědi).

 

Na čem si opravdu, ale opravdu pochutnáš?

Téměř kdykoli bych mohla: domácí bramboráky, pořádně kyselou zelňačku nebo segedín, hodně sladký vaječný koňak, horkou hořkou čokoládu, normální čokoládu (30-60% kakaa), sladké zahuštěné mléko, nešizený kokosový kmen, marcipán, sezónní ovoce – třešně, jahody, maliny, borůvky, ostružiny, broskve atd. Dobře zralé churma (kaki) i meloun. Mandle a různé oříšky. Ha, málem bych zapomněla (jak se už víc než rok držím) na Nutellu.

 

Vadí Ti (ale upřímně, bez ohledu na tazatele) používání vulgarismů v psaném či mluveném projevu?

Tak zcela neovlivněna diplomatickou formulací prohlašuji, že u Kaschiky mi vulgarismy fakt nevadí. A přiměřeně mi nevadí ani jinde, kolikrát text dokážou správně okořenit. Osobně s nimi ale v psaném textu dost válčím, byť jsem z Ostravy a v řeči mi rozhodně sem tam ujedou (zejména, svírám-li v dané chvíli volant).

 

Co Tě spolehlivě vytočí?

Je toho určitě spousta. Pocit bezmoci (třeba v nemoci). Nespravedlnost. No, a nemám ráda demagogy, intrikány, násilníky, pokrytce, zloděje, lháře a zlé lidi obecně.

  

Jaký máš názor na to, kam se dnes ubírá český jazyk?

Hm, tak zejména zde chci říct, že nejsem češtinář a sama vím, že s češtinou občas dost bojuji, netroufám si tedy v rámci hesla „Kdo sám jsi bez viny, hoď po jiným kamenem.“ příliš soudit, nicméně do očí bijící gramatické chyby nemusím. Taky mi, jako Tobě, vadí, když si lidé pletou „hold“ a „holt“, nebo když vynechávají důsledně čárku před „a“, a to i tam, kde má své místo atd. Ovšem, když to srovnám s předchozí otázkou, tak neznalost či prznění češtiny neberu přímo jako charakterovou vadu. Byť mi občas rve uši, vadí mi o poznání méně než třeba korupce, zlomyslnost, sprostota aj.

 

Losna nebo Mažňák? :-)

Tady maximálně tak zdravím Tvého smajlíka, neb téma se mě netýká. Nečetla jsem.

 

 

No, a protože ještě nemám vymyšleny všechny otázky a u 11 věcí o sobě jsem se k vlastnímu překvapení (po počátečním „Ježíš, co tam vlastně vůbec napíšu?“) nějak moc rozšoupla (a je třeba redukovat), tak zatím aspoň nominuji případné pokračovatele:

 
Milí blogeři, budete-li chtít, ráda vám tuto štafetu předávám.

17 komentářů:

  1. "Typ, který by přežil na mysli" - nominek je jogín! Ať žije mysl! Fišmyšl

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Henry, osobně si myslím, že i ta mysl může mít s přežitím dost společného (placebo efekt při léčbě, chuť do života atd.). Obzvláště, když se přikrmí kvalitní mysli-směsí :-)

      Vymazat
    2. Mimochodem, podle názvu jsem myslel, že je to řetezovka fotbalová. A jinak máš samozřejmě pravdu.

      Vymazat
    3. A jak sis takovou fotbalovou řetězovku před rozkliknutím představoval? :-)

      Vymazat
  2. No, nevím, jestli jsem ten pravý typ, neb takovéhle štafety nerada předávám dál - ale na otázky velice ráda odpovím a něco připíšu, stačí-li to tak :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haplo, určitě to stačí :-) Myslím, že řetězovky by měly hlavně pobavit či těšit, určitě nestresovat :-)

      Vymazat
  3. Nomínku, moc děkuju! Zahlídla jsem už dřív, žes psala, jenže já měla překlady, a vlastně ještě mám, a jakmile sem vlezu, je konec :-)) Což si, bohužel, nemůžeme dovolit, my, věčně holé (_._) , hehe.
    Sladký mlíko Ti nechválím (nic hnusnějšího neznám, opravdu ne), ale zato Durrellovy knihy moc moc moc.
    Já se zase ozvu, jen co dokončím pár povinností.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. kasch, v klidu, já taky nestíhám. Včera jsem tu ani nenakoukla, neb jsem odpadla tentokrát ještě před uspáváním dětí.
      Simtě, jak se dá vsugerovat pocit, že zahuštěné sladké mlíko je hnusné - mi se to nějak nedaří a nedaří :-)

      Vymazat
  4. Nomi, já štafety také nemusím, ale 11 věcí o sobě o své osobě napíšu moc ráda, protože jsem fakt nej,nej, a to 11x min. :-) A pak uvidíme, co vymyslím dále, dám si na to tenhle víkend, každopádně je mi ctí. Evina K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, tak já vždy chtěla nějakou aspoň prubnout :-) Uznávám, tato je časově náročnější, ale mi trošku pomohla se zase rozepsat, trošku jsem si i pár věcí připomněla - a hlavně, teď po tom roztříštění bloguje.cz se mi zdá, že to trošku propojí tu ztracenost v síti :-)

      Vymazat
  5. Tak hned na začátku musím říci - nebo napsat, že v tomhle nejedu. Zklamala jsi mě. Když jsem si přečetl název ŘETĚZOVÁ JEDENÁCTKA, vyvstala mi otázka: "Safra co to je? Řetězový pivo neznám!" a ono je to o něčem docela jiném. :-( Ale aspoň pár slov: vstávání mi nedělá potíže (na tohle téma psal i Vik, viz: http://vik.blog.cz/1211/jak-na-sebe-vyzrat#komentar104399928 . Potíže mi ale dělá dostat do sebe zelňačku. Té se vyhýbám. Vulgarismům nefandím - při řeči je nemám rád a v psané formě jejich zdroj opouštím. Zavrhl jsem tak už několik blogů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jirko, tak jako bych tady někdy psávala o pivech. Na to jsou jiní specialisti :-) Ale uznávám, při zadávání nadpisu mi pivo fakt na mysl nepřišlo, spíš mi to znělo jako Klapzubova jedenáctka.

      Vymazat
  6. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  7. Nominku, já se přiznám, že na tohle vůbec nemám čas. :(
    Bojuji sama se sebou, abych napsala něco kloudného na blog (mám vůči sobě dluh asi deseti článků se zajímavými tématy), tak se prosím nezlob, ale tomuhle čas nevěnuji.
    Ale určitě moc díky, že sis na mne vzpomněla - já už sama na sebe občas zapomínám... :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj pet,
      komentář jsem úplně přehlédla :-)
      Plně chápu, já mám resty v článcích zhruba 10 za měsíc - už jsem v podstatě rezignovala na nějaké dotažení :-)

      Vymazat
  8. Ahoj Nomi, tak jsem konečně taky jakžtakž tu řetězovku splichtila. Přeju ti dostatek sil a pevných nervů. Drž se, kočko. ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Oby, to jsi mě fakt potěšila. Teď už skoro nevidím na oči, ale večer k Tomě moc ráda nakouknu :-)

    OdpovědětVymazat